Inventura

Inventura

Každý rok se dělá ve výzbrojních skladech inventura. Takhle dopadla roční bilance přírůstků v mojí malé domácí zbrojnici.  Modely to jsou pohledné a veskrze funkční. Pro policejní surfaře jen dodávám, že se jedná o běžně dostupné, airsoftové zbraně z provencience Tokyo Marui a nikoliv o žádné "plné ráže". Kalašnikov i "emčtrnáctka" jsou v základu, G3 SAS má pružinu trochu silnější, ale nejsem kropič, takže se nikdo v podstatě nemusí bát. 

Stravování během víkendových akcí bývá dosti složité a rozhodně se dá nazvat různě. Strava je pestrá, jedinou otázkou zůstává, zdali je zdravá. Někdo dá přednost vlastnímu vaření, neboť není nad domácí stravu. Jiný si koupí bagety u benzínové pumpy, další si přiveze konzervu, řada fajterů si opatří kvalitní instantní stravu od některého známého výrobce a dorazí tu hutnost chlebem. Ujalo se i využívání tzv.kádepek, což se už silně blíží stravní dávce pro dospělého vojáka při bojové zátěži. Úplně novým jevem se stalo zásobování cateringem. Čerstvá pizza nebo pochoutky zhotovené v čínských bistrech dovezené za babku až do prostoru urputných bojů totiž vůbec nejsou k zahození. Klasickým způsobem je návštěva v oblíbených restauracích.

Nemyslím, že něco je lepší nebo horší. Záleží na místních podmínkách, na finančních možnostech každého jednotlivce, na zvyklostech, na času a na charakteru akce.  Ideální je samozřejmě stravování z polní kuchyně, které mají některé kluby. Pro malé týmy však zůstává nejčastějším způsobem využití místních restaurací. Ti otrlejší si však vaří sami z produktů, které si přinesou na zádech.Na fotografiích, které jsou malým exkursem do stravovacích obyčejů, je vidět, jak rozmanité může stravování v polních podmínkách být.

Osobně dávám přednost vlastnímu vaření nebo podle charakteru akce si přibalím nejnutnější potraviny. Kdysi jsem byl zvyklý si vařit v kotlíku na ohni. Polévky v sáčku bývaly za babku a také si pamatuji, že jejich předchůdkyně byly polévky v kostce. Jídelníček byl poměrně jednoduchý. Hrachová nebo gulášová, to bývalo tři čtvrti litru polévky. Do ní se nalámal chléb, a mohl být i tvrdší. Výsledek snažení by se dal nazvat při každém takovém pokusu kašovitý blivajs, ale bylo to teplé, přiměřeně poživatelné a kručící žaludek to na nezbytnou dobu uspokojilo.

Jó, to bývávaly časy...

Mezi nejčastější otázky airsoftových nadšenců zřejmě patří, čím střílíš, co si oblékáš a čím jezdíš. V tuto chvíli mohu spolehlivě odpovědět na první dvě otázky...a jak jinak než fotografií. Co se týká výzbroje, mám dvě základní zbraně, se kterými kosím nepřátele (pokud neskosí oni mne). To první je G3 SAS, kterou jsem pořídil loni z druhé ruky, ale nemohu si jí vynachválit. Předchozí majitel si s ní trochu pohrál a holka mi splní, co mi na očích vidí. Tou druhou, co jsem pořídil letos, je AK-47 v základu.  Taky dobré, ale ve srovnání s G3  SAS je to jenom takové oprašovátko. Mám rád "pádla", to aspoň člověk cítí, že má něco v ruce a že se mu opírá něco pořádného do ramena. Mám rád, když cítím v ruce nějaký pořádný stroj. Obě zbraně se povedly a ještě mě, holky, nikdy nezradily. Věřím, že letos k nim přibude asi ještě SVD Dragunov, ale jestli začnu zařizovat US Army II.WW, tak asi spíš puška Garand.

Z pistolí jsem si pořídil jako Desert Eagle E50AE. Takové malé dělo (viz obrázek b). A před několika dny k němu přibyla Beretta M92F Military. Elegantní pistole, ale na snímku ji zatím nemám. Napravím to. Nože vlastním taky, ale moc je nenosím. To spíš píšťalku, tou mě nikdo nezabije, i kdyby mi jí ukradli.

Pokud bych měl učinit soupis svého vojenského šatníku, byl by to příliš dlouhý seznam, počínaje základní výstrojí a konče nejrůznějšími vestami, přilbami barety a klobouky. Podle potřeby mohu vyrazit jako US FORCE,  Czech ARMY  a momentálně doplňuji výstroj VDV. Mým snem je vytvořit si taky komplet US II.WW, včetně zbraně. Časem možná doplním některé fotografie výstroje. Naposledy jsem si nechal vozidlo. To ale nemám. Mám sice představu, co by se mi líbilo, ale nechám to osudu. Zatím sázím sportku a doufám...Nicméně by mi ten jeep docela slušel, ne?

Jsem rád, když se lidé do objektivu mého fotoaparátu usmívají.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one