Nebyla to dvoudenní operace ANAKONDA, ale jenom taková titěrná jednodenní akce, co začíná s rozedněním a končí soumrakem. Dokonce tak titěrná, že jsem do poslední chvíle nevěděl, jestli vůbec bude dost zájemců. Ale ti, co se přihlásili nebo rovnou přijeli, rozhodně neodjížděli zklamaní.

Trochu dobrodružství při hledání sestřeleného vrtulníku, co nesl supertajný přístroj, trochu adrenalinu při hledání čtyřčlenné posádky, co přežila a zůstala bez pomoci na území nepřítele, špetka náhody, které se říká štěstí. Suma sumárum, akcička k pohledání, která navíc prověřila fyzickou připravenost, kombinační schopnosti, znalosti, vycvičenost týmů i naši techniku (myšleno spojovací, protože se jinak chodilo pěšky). Kolikrát kdo přetočil krokoměr sice nikdo neví, ale je fakt, že nikdo po splnění cíle naší pidiválky neodmítnul odvoz Komínovým habibi na Kozí hřbety. Byl to slavný konec a vůbec nevadilo, že nakonec nebylo tolik sluníčka, co meteorologové předpovídali. Užili si všichni a mě to potěšilo už proto, že nemám rád, když se lidi na sebe neumějí ani usmát. A úsměv na téhle akci rozhodně nechyběl. Sešla se prima parta a kdo nakonec vyhrál? Všichni, co se  zúčastnili.

Díky všem zúčastněným týmům za tuhle bezvadnou sobotu.

P1010001.JPG
P1010003.JPG
P1010005.JPG
P1010008.JPG
P1010009.JPG
P1010010.JPG
P1010013.JPG
P1010014.JPG
P1010015.JPG
P1010016.JPG
P1010018.JPG
P1010023.JPG
P1010025.JPG
P1010027.JPG
P1010030.JPG
P1010033.JPG
P1010036.JPG
P1010038.JPG
06.10.2007 21:13:01
Sixkiller
Jsem rád, když se lidé do objektivu mého fotoaparátu usmívají.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one